Deník stěžovatele

Nevím, jestli je to mnou, nebo prostředím. Nicméně v poslední době pozoruji dvě věci:

  1. často se nedodržují běžné právní předpisy
  2. instituce soukromé i státní jsou zaseklé v 90. letech.

Inu jal jsem se situaci napravovat. Pokaždé, když se nedodržují ve vztahu ke mně právní předpisy, jako třeba zákoník práce, řeším to. A stejně tak když třeba banka není schopna si otevřít veřejně přístupné údaje v obchodním rejstříku bez toho, aniž bych ji navštívil osobně, zatímco ostatní to dokážou, řeším to.

Myslím, že když sami nedodržujeme právní předpisy a když si vybíráme, jaké předpisy chceme dodržovat, že nemůžeme po ostatních požadovat, aby je bezvýhradně dodržovali. Ostatní si také budou vybírat, co nedodrží. Vyberou si třeba zrovna zákony týkající se korupce, protože se jim také nehodí do krámu. A to je špatně. Jediné dobré nedodržování zákonů je občanská neposlušnost, když zákon nedodržujete z morálních důvodů. Ale to tady nehrozí.

Obdobně to platí, když lidé neinovují. Každý by se měl zapojit do snah, aby společnost fungovala lépe. Odpověď na “Proč, když to jde líp?” nemůže být “Protože se to tak dělá, tak to tak taky udělej a neptej se.” To bychom stagnovali.

This entry was posted in Obecné. Bookmark the permalink.

Comments are closed.