Jak se stát “asshole”?

Znáte to, když někdo jedná hrubě a má zbytnělé ego? V angličtině k označení dotyčného používám “asshole”, v češtině to v tomto kontextu nemá úplně adekvátní překlad. Lámal jsem si dřív hlavu, proč někteří lidé začnou být nepříjemní, třeba neodpoví na emaily (odpoví, až když se jim chce, a to ještě dost stroze), zkrátka se chovají jako hovada (assholes). Asi jsem přišel na to, jak se to stává.

Proč jsou assholes zejména úspěšní lidé? Nemají čas! Ok, nikdo nemá čas, ale oni jsou fakt pod extrémním tlakem. A tím to začíná. Musel jsem začít využívat některé asshole metody, abych ušetřil trochu svého času a mohl se soustředit na to podstatné.

Umíte říci ne?

Asshole s tím nemá sebemenší problém. Já s tím (kupovidu řekli byste) občas problém mám. Např. nějaký projekt vypadá zajímavě, i když nemá pro mě tak velký přínos. Plus se snažím lidem pomoci a vyhovět jim. Plus žiju jen jednou a chci si věci zkusit. V Čechách však mám už tolik aktivit, že tyto mé vlastnosti mi vůbec nepomáhají zvládat vlastní čas. Takže začínám být v tomto nekompromisní a některé aktivity nemilosrdně vyškrtávat. Pořád překonávám mentální blok (rozchody mi nikdy nešly). “Vím, že to pro tebe bude problém, když z toho teď vypadnu, ale stejně tak je problém pro mě v tom zůstávat. Nikdo nebude happy, budu to dělat formálně, ale nebudu to stíhat.” Uvědomuji si také tu důvěru a ten čas, který ostatní vložili do toho, aby mě pro něco získali. Ale bohužel… fakt se to nedá. Chtěl jsem kupříkladu učit angličtinu alespoň tři hodiny týdně, ale nestíhám to (ano, ani najít blbé tři hodiny!), takže musím zátěž snížit. Mohlo by mi být mých studentů líto. Ale bohužel, nad tím plakat nelze.

Umíte říct, co vám leží na srdci?

Asshole nemá problém vám do očí říct, co si myslí. Ačkoliv s mnohými už si neberu servítky, stále občas s lidmi jednám až moc v rukavičkách. Začínám si však všímat kradmých změn. Kupříkladu se mění to, jak přistupuju k emailům. Začaly se vytrácet pozdravy nahoře i dole, celkově méně přemýšlím nad tím, jak píšu. Proto se občas něco, co napíšu, může zdát trochu hrubé, protože jsem neinvestoval čas do toho, abych to sdělil šetrně.

Nedávno jsem měl schůzku v KV s jedním regionálním politikem ohledně možných andělských investic. Po 5 minutách jsem věděl, že je to pozér, který chce auru své nahodile získané politické pozice jen využít k tomu, aby se snadno přiživil na mých aktivitách, ale jinak že nic nemá a o investování neví lautr nic. Ze slušnosti jsem ale dokončil hodinovou schůzku. Kdybych tam šel podruhé, šel bych hned k jádru věci. Zeptal bych se, kolik je ochoten dát peněz a chtěl bych se přesvědčit, že jsou reálné. Znělo by to takto bez skrupulí fakt nepřístojně. Ale aspoň bych hned věděl, zda má cenu zůstávat. Případně bych hned odešel a neplýtval časem. Váhal jsem, zda sdělit více detailů, protože přístup dotyčného mi přišel na hraně etiky (možná za hranou), ale nechám to být takto anonymně (zatím).

Záleží vám, co si o vás ostatní myslí?

Asshole neřeší, co si o něm lidi myslí. To je jediné, s čím jsem nikdy neměl problém a v čem jsem byl vždy totální asshole. Tak aspoň s tímhle to nemám těžké. Když to budete řešit, budete akorát lidem dělat šaška. A jo, budou vás mít rádi. Ale to za to nestojí.

This entry was posted in Obecné. Bookmark the permalink.

Comments are closed.